MORAVA

Lid bez znalosti své historie, původu a kultury je jako strom bez kořenů (Marcus Garvey, jamajský novinář a podnikatel 19. a 20. stol.)

Zlechovský val

Zlechovský val je předsunuté opevnění velkomoravského Veligradu, které do literatury uvedl tehdejší ředitel Slováckého muzea v Uherském Hradišti Karel Hanák v roce 1931. Vyvýšená linie patrná v terénu v minulých stoletích a táhnoucí se od Zlechova rovnoběžně se Zlechovským potokem až k toku řeky Moravy bývala dávána do souvislosti se zprávou z listiny datované k roku 1202, avšak vzniklé zcela zřetelně až později, neboť v mnoha podrobnostech odráží situaci až kolem r. 1257, ve které se píše např. o hranicích blízké vesnice Kostelany, jež sahají "až k valu starého města (usque ad vallum antique civitatis)".

Podle některých batatelů se zpráva týká Christinova valu na území Starého Města. Podle toho, co je známo o velikosti Kostelan, se nemálo badatelů domnívá, že onen zmíněný val nemohl být totožný s Christinovým valem, neboť katastr nevelké rybářské obce Kostelany končil u Zlechovského potoka a nemohl sahat až ke kterékoliv z dosud známých staroměstských fortifikací. Snahou o vystopování a archeologické prozkoumání zlechovského valu se zabýval i archeolog prof. Vilém Hrubý, který při té příležitosti objevil v těsné blízkosti severně od předpokládané linie zlechovského valu sídliště z počátku velkomoravského období a v jeho možném pokračování za tokem Moravy (rovněž severně) bylo objeveno dokonce několik slovanských sídlišť. Stopy archeologicky zatím neprověřeného valu byly podle jeho pozorování patrny v terénu do vytvoření velkých družstevních lánů a údajně jsou některé úseky vysledovatelné dodnes.

Literatura

• Jaroslav Šonka, Kronika čtená rýčem, Brno: Blok, 1982
• Luděk Galuška, Staroměstská výročí, Brno, Uherské Hradiště: Moravské zemské muzeum, Slovácké muzeum 1990