MORAVA

Cesta k pravdě je každodenní cesta k dokonalosti (Čingiz Torekulovič Ajtmatov, kyrgyzský spisovatel, prozaik a publicista, 20. a 21. stol.)

O sídelním městě

Na přednášce v Mikulčicích v neděli 7. července 2013 přednesl Mons. prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., dr. h. c., že Morava neměla sídelní město, že Svatopluk vládl ze sedla. Tato značně scestná hypotéza byla převzata z úvah o Karlu Velikém, který opravdu hodně cestoval. Není divu, že když někde nastaly potíže, ať už ve Španělsku nebo v Prusku, chtěl být u toho. Ale i on měl své Cáchy jako sídelní město, dnešním jazykem řečeno hlavní město coby sídlo hlavy státu. Stejně tak je naprosto nemyslitelné, že by Svatopluk cestoval koňmo Moravou, neměl kde ve vlastním městě hlavu složit a musel cestovat po moravských hradištích a vyžírat zásoby, jak tehdy v Mikulčicích přednesl vážený profesor. Takové úvahy je potřeba odmítnout. Vždyť typicky kočovné kmeny hlavní město měly. Např. Ujgurové v roce 742 ustavili svůj stát s hlavním městem Kara Balgasun. Čingischán v roce 1220 založil hlavní město Karákorum. Sám v něm jako vojevůdce pochopitelně dlouho nepobýval, ale správní aparát říše určitě nesídlil v koňském sedle. Vždyť jeho rádcové mu pravili: "Veliký cháne, můžeš sice dobývat říše ze sedla, ale nemůžeš říši vládnout ze sedla." To byla ostatně stará východní moudrost. A tak bychom mohli pokračovat u Bulharské říše s hlavními městy Pliska, pak Preslav apod. Je tedy nemyslitelné, aby říše kočovných národů hlavní město měly a mocný vládce národa Slovanů spjatých s půdou prožil život v koňském sedle jako bezdomovec.

Že panovníci Velké Moravy měli své sídlo, je ostatně možno vysledovat z Fuldských letopisů. "Nevýslovná pevnost Rostislavova" je zmíněna s příchodem vojska Franků, které vedl Karel, nejmladší Ludvíkův syn v čele franského vojska roku 869. "Staré město Rostislavovo" je zmiňováno s příchodem Svatopluka v čele vojska Franků roku 871.

Svatoplukovo sídlo je zmíněno v pramenech arabských a perských a tudíž různé více či méně krkolomné překlady se dají číst všelijak, některý výklad lze snad jakž takž přiblížit a mohl by znít nějak podobně, jako "Grád" či "Gárád". O tomto městě píše Perská kronika „Země světa, § 43, O zemi Slovanů“: „Císař Slovanů se nazývá Svatopluk. Ch.r.dáb je velké město a sídlo císaře.“

Obdobně psal Ibn Mahmud Gardízí ve své Okrase historie: „Svého nejvyššího vládce nazývají Svatopluk a jeho zástupce nazývají župan. A sídelnímu městu krále říkají G.rád.t.“ Stejně tak Ibn Rusta v Knize vzácných drahokamů: „Svého vládce nazývají župan, jeho poslouchají a jeho slovy se řídí. Jeho sídlo je uprostřed slovanské země. Nejvznešenější a nejčelnější je mezi nimi ten, jemuž říkají vládce vládců a nazývají ho Svatopluk: má větší moc než župan a župan je jeho zástupce. Tento král vlastní nejlepší koně... město, ve kterém sídlí, nazývá se G.r.dát.“

Zejména arabské a perské prameny tedy vyvracejí scestné a za vlasy přitažené spekulace o údajně neexistujícím sídelním či hlavním městě Velké Moravy.

Literatura

• BARTOŇKOVÁ Dagmar, HAVLÍK Lubomír, MASAŘÍK Zdeněk, VEČERKA Radoslav: František, Dr.: Magnae Moraviae Fontes Historici, Ústav klasických studií a Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2008
• Lubomír Emil Havlík, Kronika o Velké Moravě, Brno: Jota, 1993
• Lubomír Emil Havlík, Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů, Brno: Jota 1994