MORAVA

Moravský excalibur

Symbol Moravy

Na rozdíl od legendami opředeného a magickými vlastnostmi nadaného meče spojovaného s britskou historií a králem Artušem, má Morava skutečný zemský symbol svázaný s jejími dějinami prostřednictvím funkce moravského zemského hejtmana. Nevynořil se z vod jezera, ale vyplul na povrch z hlubin zapomnění díky jedné kulturní akci na jihu Moravy. Tento 2700 gramů těžký symbol Moravy byl znovuobjeven až v roce 2009 vlastně náhodou, když kurátoři z památkového úřadu v Brně si do zámku v Rychnově nad Kněžnou přijeli vypůjčit pro výstavu ve Valticích obraz Františka Karla, hraběte Kolowrata. Tehdy je hraběnka Andrea Kolowrat - Krakowská upozornila i na meč, který je zobrazen na portrétu hraběte Františka Karla. Kurátory meč zaujal a začali studovat jeho původ. Posléze kurátoři zjistili, že se jedná o velmi vzácnou památku. Meč byl zřejmě spojen s úřadem moravského zemského hejtmana, jak o tom svědčí vyobrazení moravské orlice na hrušce (kulovitém konci jílce) meče, na druhé straně hrušky je vyobrazen císařský orel. Nechybí ani několikrát zmíněné jméno samotného hraběte Libštejnského z Kolowrat.

Jeden z nejkrásnějších mečů na našem území vyniká nejen precizním zpracováním a zdobností, ale také vynikající pružností, z lesku jeho čepele až přechází zrak. Jedná se o jediný dochovaný ceremoniální meč moravských zemských hejtmanů a v podstatě se jedná o jediný dochovaný zemský symbol Moravy.

Malý exkurs do historie

Dne 1. srpna 1658 po dlouhém zápase o trůn byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem císařem Leopold I. Stalo se tak dva týdny po jeho korunovaci římským králem tamtéž. Již rok před tím, v roce 1657 se do diplomatického jednání o volbě císaře zapojil český hrabě František Karel Libštejnský z Kolowrat. Zřejmě odměnou za tehdejší i pozdější diplomatické služby jmenoval císař schopného hraběte do úřadu moravského zemského hejtmana, ve kterém hrabě setrval doživotně, na rozdíl od většiny jiných hejtmanů celých třiatřicet let. Pravděpodobně to nebyla odměna jediná. Jako další vděk za cenné služby v diplomatické oblasti nechal císař Leopold I. vyhotovit zlacením zdobený ceremoniální meč z oceli a stříbra s postříbřenou pochvou. Tuto insignii mohli obdivovat i tzv. vyslanci zemského sněmu, kam se před třemi stoletími přinášel na podušce v čele průvodu moravských stavů jako symbol úřadu moravského zemského hejtmana. Meč byl na rozdíl od jiných ceremoniálních mečů zhotoven jako projev císařské přízně pro konkrétní osobu, byl zděděn potomky rodu a jimi chráněn. Byl uchráněn dokonce i před rekvírováním stříbrných předmětů během napoleonských válek.

Rodinná relikvie

Poněvadž jde v případě tohoto ceremoniálního meče o osobní dar, nejedná se pouze o moravskou památku ale o vzácnou rodinnou památku. Přestože meč sloužil k ceremoniálním účelům a měl souvislost s funkcí moravského zemského hejtmana, byl natolik spjatý s osobním vztahem hraběte Františka Karla Kolowrata a císaře Leopolda I., že zůstal natrvalo v držení rodu Kolowratů. Dědicové hraběte Karla Františka si cenili památky na svého předka, jehož jméno a insignie rodu zdobí povrch tohoto meče, nepustili jej tedy z rukou a ten pak po tři století visel na stěně sálu zámku v Rychnově nad Kněžnou v podstatě zapomenut.

I dnešní potomci Kolowratů - Krakowských si vysoce cení rodinné relikvie natolik, že Jan Kolowrat - Krakowský, jehož rod má meč ve vlastnictví, by dokázal žít celá léta o chlebu a o vodě, než by nechal sáhnout na majetek, neboť jeho rodina čekala celá desetiletí, než ho získala zpět.

Současnost

Skvostný exponát na výstavě ve Valticích způsobil hotové pozdvižení, přišlo si jej prohlédnout více než 9 tisíc návštěvníků. Meč byl také zapůjčen na výstavu Národního muzea v Praze pod názvem Poklady Moravy. Nyní se stal jednou z hlavních atrakcí rychnovského zámku. Následovaly nabídky různých moravských institucí na odkoupení meče. Avšak rodinná památka je pro rodinu z historických i rodinných důvodů příliš vzácná. Proto se přistoupilo k jednání o zhotovení věrné kopie a její následné vystavení na hradě Veveří v původní zemské pokladnici v břitové věži hradu. Výroby se měli ujmout specialisté Technického muzea v Brně a přední moravský mečíř Pavel Skryja. Zůstalo však jen u záměru.

Literatura

Magazín Koktejl 2011/09 – Michal Dvořák: Moravský excalibur

Slavný meč patří k symbolům Moravy. Již stovky let však moravský Excalibur leží na východě Čech