MORAVA
Zdrávas vítězná ochrano Moravy, zůstaň Matkou lidu svému
Archeologové vyhrabávají dějiny lidstva, které politikové zahrabali (Gabriel Laub polský esejista a novinář 20. stol.)
Prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc.
Prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc. (18. listopadu 1912 Říkovice – 23. září 1985 Brno), moravský archeolog, muzejník, vlastivědný pracovník, pedagog.
Prof. PhDr. Vilém Hrubý, DrSc.
Život
Vilém Hrubý se narodil v Říkovicích mezi Přerovem a Hulínem, ale již v prvním roce jeho života se rodiče přestěhovali do Uherského Hradiště. S Uherskohradišťskem je pak spojena i významná část jeho života.
Studijní, pedagogická a muzejní vědecká činnost
Vilém Hrubý po studiích na učitelském ústavu maturoval v roce 1932 a po maturitě mezi lety 1933 a 1948 působil jako učitel na měšťanských a obecných školách nedaleko Uherského Hradiště ve Spytihněvi, v Jankovicích, v Sušicích, ve Starém Městě, od roku 1943 v samotném Uherském Hradišti. Vzhledem k jeho neustále rozšiřujícím se aktivitám během pedagogické praxe se postupně vyvázal z oblasti pouhého školství a nastoupil do Slováckého muzea jako správce archeologických sbírek Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Na tomto pracovišti rovněž mezi lety 1933 a 1948 systematicky uspořádal nálezy z oblasti Uherskohradišťska.
Pracovní vědecká a archeologická činnost
Brzy přestoupil jako vědecký pracovník do tehdejšího Moravského musea, dnes Moravského zemského muzea, v němž od roku 1949 již natrvalo zakotvil. S tímto pracovištěm je spojena jeho úspěšná vědecká dráha. Archeolog proslul v roce 1948 jako objevitel druhé, resp. první tehdy doložené velkomoravské zděné stavby kostela (u dříve objevených základů kostela v Modré zatím chyběl důkaz jeho stáří) na zatím největší nalezené nekropoli slovanského osídlení ve staroměstské lokalitě Na Valách v těsném sousedství Schilderova mlýna. Tehdy po dokončení studia archeologie na Masarykově univerzitě v Brně jako čerstvý vedoucí archeologického výzkumu navázal na předchozí archeologickou činnost jeho předchůdce, staroměstského učitele a amatérského archeologa Antonína Zelnitia. Za určitou zajímavost lze považovat, že na negativy základů zděné církevní stavby narazil Vilém hrubý asi dva metry od místa, kde ukončil výzkumy Antonín Zenitius.
Pozoruhodný objev negativu základů křesťanského kostela z poloviny 9. století usměrnil profesní zájem Viléma Hrubého do oblasti archeologie slovanské.
Negativ základů velkomoravského kostela v lokalitě Na Valách ve Starém Městě
Následovala celá řada dalších významných objevů na území Starého Města, Uherského Hradiště, Modré, Velehradu, Zlechova (sídliště z mladší doby římské a časného stěhování národů), Ostrožské Nové Vsi v poloze Oráčiny, Hluku v poloze Hluboček, Čeložnice (mohylové pohřebiště ze střední doby bronzové) a na Hradisku sv. Klimenta v Chřibech u Osvětiman. Odkryta byla další pohřebiště, sídliště, řemeslnické areály a opevnění.
K nejvýznamnějším objevitelským počinům patří zejména komplex sakrálních staveb i se zázemím na tzv. Sadské metropolitní výšině, dnes Výšině svatého Metoděje v uherskohradišťské městské části Sady (Derfla), pravděpodobné působiště slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje. Významem nezaostává ani objevení zdiva základů velkomoravské rotundy sv. Michala v kněžišti kostela svatého Michaele archanděla ve Starém Městě v poloze Na Dědině a bezprostředně sousedící základy profánní kamenné stavby palácového typu z 9. a 12. století se třemi druhy lité maltové podlahy, pravděpodobného mocenského centra Velkomoravské říše.
Vysokoškolská pedagogická činnost
Vilém Hrubý během své praxe byl rovněž žádaným vysokoškolským pedagogem, od roku 1952 působil jako externí pedagog na katedře prehistorie filozofické fakultě UJEP v Brně a přechodně v letech 1954 a 1955 přednášky na přírodovědecké fakultě UJEP v Brně a v roce 1969 na filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě.
Tituly
Vilém Hrubý během praxe vzdělával nejen studenty, ale i sebe. Po získání titulu doktora filozofie získal v roce 1960 titul docenta a kandidáte historických věd, v roce 1966 doktora věd a v roce 1969 se podrobil jmenovacímu řízení na řádného profesora pro obor prehistorické archeologie, oficiálně nu však za jeho života titul nebyl předán.
Přednášková osvětová činnost
Vilém Hrubý nezůstával pouze u terénní práce a objevů, následovalo samozřejmě vyhodnocení nálezů a bohatá publikační a přednášková činnost na vědeckých konferencích a na vzdělávacích fórech. O nových objevech v oblasti archeologického výzkumu Vilém Hrubý informoval veřejnost v denní tisku, spolupracoval rovněž s Československým rozhlasem a s Československou televizí. K nejčastějším tématům nespočetných přednášek Viléma Hrubého patří:
Úvod do studia slovanské archeologie
ČSSR v době slovanské
Materiální kultura a společenské poměry říše velkomoravské
Seminář pro slovanskou archeologii
Evropa v době bronzové
Terénní teorie a praxe
Úvod do muzeologie
Muzejní osvětová činnost
Vilém Hrubý byl vysoce ceněným autorem a koordinátorem mnoha výstav a expozic. Široká veřejnost byla v roce 1949 seznámena s prvními objevy a nálezy z velkomoravského mocenského ústředí ve Starém Městě na výstavě „Z moravských archeologických výzkumů“ v Moravském muzeu. V tomtéž muzeu následovala v roce 1950 instalace expozice „Pravěk Moravy“. V roce 1954 byla instalována výstava „Staroslovanská Morava“.
V letech 1958 až 1959 byl ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ na místě objevu negativů základu prvního doložitelného velkomoravského zděného kostela vybudován Památník Velké Moravy. V roce 1963 měl Vilém Hrubý lví podíl na vybudování putovní výstavy „Velká Morava“, která procestovala řadu zemí světa, mezi nimi SSSR, Německo, Polsko, Rakousko, Švédsko a další. V roce 1966 byla provedena reinstalace expozice „Pravěk Moravy“.
V roce 1966 byla provedena reinstalace expozice „Pravěk Moravy“.
O obdivuhodné rozsáhlosti výstavní činnosti Viléma Hrubého svědčí úctyhodný počet výstav, na kterých se Vilém Hrubý podílel. Jejich počet totiž přesahuje osmdesátku.
Vědecká spolková činnost
V období 1956–1974 byl Vilém Hrubý předsedou moravské sekce Československé společnosti archeologické a v letech 1970–1980 předsedou Moravského archeologického klubu.
Ocenění
Cena za vědu, umění a práci osvětovou Krajského národního výboru ve Zlíně 1949
Státní vyznamenání Za vynikající práci 1968
Čestné občanství Starého Města 1969
Publicistická vědecká činnost
Mohylová kultura na Moravě (Brno 1950)
monografie:
Staré Město, velkomoravské pohřebiště Na Valách (Nakladatelství Československé akademie věd Praha 1955)
Staré Město – Velehrad, ústředí z doby Velkomoravské říše (Nakladatelství Československé akademie věd Praha 1964)
Staré Město – Velkomoravský Velehrad (Nakladatelství Československé akademie věd Praha 1965)