Veligrad v představě tvůrců filmu
Dobrodružně naučné výpravné televizní dokumentární drama v pěti jazykových mutacích (české, slovenské, ruské, anglické, italské) a celovečerní film s rozpočtem 60 mil. Kč.
Reklama na film Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů v srbské verzi (obrázek převzat ze stránek Three brothers production http://www.historicalmovie.com/en/)
Reklama na čtyřdílné dokudrama Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů ve slovenské verzi (obrázek převzat ze stránek Three brothers production http://www.historicalmovie.com/en/)
Reklama na film Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů v české verzi (obrázek převzat ze stránek Three brothers production http://www.historicalmovie.com/en/)
Reklama na čtyřdílné dokudrama Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů v časké verzi (obrázek převzat ze stránek Three brothers production http://www.historicalmovie.com/en/)
Film se natáčel za realizace České republiky, Slovenska, Itálie a Kypru v barrandovských ateliérech, v archeoskanzenu Řepora v Praze mezi pražskými částmi Řeporyje a Stodůlky, v archeoskanzenu v Modré u Velehradu, na loukách u Velehradu, v lesích u Modré, v archeoskanzenu Chotěbuz v Těšínském Slezsku, v tureckém Istanbulu, v italské Raveně a na kyperském pobřeží Středozemního moře.
Z fotogalerie bývalých webových stránek www.filmcyrilametodej.cz
Bazilika trikem vytvořená filmovými tvůrci v archeoskanzenu v Modré
Moravan z filmu Cyril a Metoděj, apoštolové Slovanů
Král Svatopluk (vpravo) a jeho pobočník zemský župan Zemižizň
Produkční společnost: Three Brothers s. r. o.
Koprodukční společnosti: Česká televize (ČR), RTVS (Slovensko), ALEF Film a Media (Slovensko), Everest Film (Rusko), Atlanta (Slovinsko), Barrandovská studia s. r. o. (ČR)
Režie: Petr Nikolaev
Režie 2. Štábu: David Kočár
VFX supervisor: Petr Kubík
Producent: Viktor Krištof
Výkonná produkce: Viktor Krištof, Martin Kořínek
Koprodukce: Marian Urban (Slovensko), Branislav Srdič (Slovinsko), Vasilij Mischenko (Rusko)
Scénář: Miroslav Oščatka, Petr Hudský
Kamera: David Ployhar
Vizuální koncepce: Marianna Stránská, Martin Stránský
Hudba: Jiří Chlumecký, Jiří Pavlica
Hrají:
• Metoděj: Roman Zach
• Konstantin Filozof - Cyril: Ondřej Novák
• otec Lev Soluňský: Braňo Polák
• matka Marie: Helena Karochová
• řecká otrokyně: Denisa Jeřábková
• Sofia: Sabina Votyová
• byzantský kancléř Theoktistos: Libor Basilides
• byzantský patriarcha Jan Grammatikos: Jan Vondráček
• byzantský patriarcha Fotios: Josef Abrhám
• Bardas: Dušan Sitek
• byzantský císař Michael III.: Petr Borovec
• Rostislav: Milan Bahul
• Svatopluk: Jan Jankovský
• kněžna Miloslava: Marcela Kořenková
• Rostislavova dcera: Tereza Krištofová
• Živěna: Radka Fidlerová
• Dervan: Vuk Čelebič
• kněz Wiching: Bohumír Starý
• kněz Eiben: Kajetán Písařovic
• Svatoplukův důvěrník kněz Jan z Benátek: Jiří Ployhar
• Lutimír: Vilém Udatný
• žrec: Vladimír Javorský
• Aglaja: Anita Krausová
• Řehoř: Tomáš Racek
• Gorazd: Lukáš Jůza
• Kliment: Radomír Švec
• Vavřinec (Laurentios): Tomáš Vaněk
• Angelár: Jiří Böhm
• Sáva: Petr Florián
• Naum: Jiří Vojta
• Mojslav: Petr Halíček
• Hněvsa: Josef Hervert
• franský král Ludvík II. Němec: Petr Štěpán
• Hegumenos: Vlastimil Ježek
• pasovský biskup Hermanrich: Marian Roden
• frízinský biskup Anno: Michal Gulyáš
• solnohradský biskup Adalwin: Bořivoj Procházka
• blatenský kníže Kocel: Radim Jíra
• benátský patriarcha: František Derfler
• papež Mikuláš I.: Ilja Racek
• papež Hadrián II.: Jan Schmid
• papež Jan VIII.: Ladislav Kolář
• papež Štěpán V.: Petr Král
• římský knihovník Anastazius: Martin Janouš
• portský biskup Formosus: Ivo Halík
• velletrijský biskup Gauderich: Karel Hlušička
• papežský legát ankonský biskup Pavel: Oldřich Kříž
• legát: Pavel Majkus
• Dominik: Jan Těšitel
• kat: Václav Chalupa
• Tryščuk: Daniel Svodoba
• kníže Slavomír: Viktor Krištof
• Bořivoj: Petr Batěk
• Ludmila: Lenka Vahalová
• Wilhelm: Jaroslav Matějka
• velitel pevnosti: Tomáš Karger
• patriarcha Niketas: Petr Franěk
• Lazar: Lukáš Příkazký
• matka prsatice: Bohumila Lobodová
• opilec: Viktor Dyk
• Svatoplukovy dívky:
o Kateřina Kopcová
o Johana Štěpánová
o Michaela Blažková
• první kněz: Karel Polišenský
• druhý kněz: Milan Rutner
• třetí kněz: Karel Poláček
• čtvrtý kněz: Vít Pešina
• protodiakon: Pavel Macura
• diakon: Karel Shut
• mnich: Petr Kubík
• malý Michael - Metoděj:
o Kryštof Pejchal
o Josef Láska
• malý Konstantin:
o Kvido Barták
o Matyáš Svoboda
o Daniel Rowland
• malý císař Michael III.: Jan Kozák
• Svatoplukův pobočník zemský župan Zemižizň: Luděk Galuška
Dokumentární drama na způsob dokumentů BBC sestává ze 4 dílů o 52 minutách. Dokumentární seriál obsahuje asi 70 % hraných prvků, zbylých 30 % obstarávají dobové informace včetně map. Názvy jednotlivých dílů: Bratři ze Soluně, Poselství, Neklidné časy, Odkaz.
Celovečerní film má délku 105 minut. V případě filmu nejde o běžný sestřih televizní série, nýbrž o samostatný snímek, který má svůj vlastní scénář a zčásti i jiný obsah.
Obě verze, televizní a filmová, se liší důrazem na jiné detaily. V televizním dokumentárním seriálu vystupuje postava vypravěče objasňujícího momenty, které se dají jen těžko zobrazit. Navíc vyprávění doplňuje animovaná "živá mapa", která diváka provází napříč prostorem i časem a dokumentuje vždy konkrétní politickou situaci v daném místě Evropy. Naopak filmová verze se vydává trochu jinou cestou, ve srovnání s televizním seriálem jsou výrazně posíleny bojové scény a herecké role včetně role hlavního protivníka Konstantina a Metoděje. Jde o fiktivní postavu falešného kněze Eibena, který v pozici dvojitého agenta a středověkého lobbisty nenápadně ovlivňuje chod tehdejších dějin.
Televizní premiéra dokumentární série byla na druhém programu České televize o sobotách od června do července 2013. První díl s názvem Bratři ze Soluně byl na programu ČT 2 29. června, druhý díl Poselství 6. července, třetí díl Neklidné časy 13. července a závěrečný díl Odkaz 20. července 2013.
Film byl promítán v kinech od listopadu 2013.
Příběh z 9. století popisuje počátky šíření křesťanství na Moravě a v sousedních zemích. Hlavními postavami hraného dokumentárního dramatu a celovečerního filmu jsou věrozvěsti Konstantin Filozof (známý pod mnišským jménem Cyril) a jeho bratr Metoděj, kteří byli svatořečeni a jsou označováni jako Apoštolové Slovanů. Děj čtyřdílného televizního seriálu sleduje významný úsek dějin Byzantské říše a dějin Moravy mezi lety 826 až 885.
Z fotogalerie bývalých webových stránek stránek www.filmcyrilametodej.cz
Konstantin a Metoděj křtí pohanské Moravany
První díl popisuje dramatické okamžiky z dětství a mládí bratrské dvojice ze Soluně, jejich osudy v Byzanci a první misijní cesty k Saracénům a k Chazarům, kde mj. naleznou ostatky čtvrtého papeže Klimenta I. z moře, kde zemřel mučednickou smrtí v r. 101. Film zároveň popisuje Konstantinovu účast v tehdejších obrazoboreckých sporech, které v té době zasáhly Byzantskou říši, a podivuhodné osudy Metoděje v době, kdy byl archontem na neklidné půdě Strymonské správní oblasti (zvané thema), která byla zmítána četnými vzpourami. Po žádosti vládce Moravy Rostislava o vyslání biskupů a učitelů pravé křesťanské víry na území Moravy film líčí geniální příběh vzniku staroslovanského písma (glagolice) a první překlady nejdůležitějších knih. Poté, co je popsána náročná pouť Konstantina a Metoděje z Konstantinopole na Moravu, začíná dramatický boj o prosazení slovanské liturgie na Moravě a v Blatensku. Kromě šíření křesťanství a budování samostatné moravské církevní organizace pokládají základ právního státu podle řecké Eklogy s přihlédnutím k místním podmínkám. Věrozvěstové při své misijní činnosti narážejí na pohanské přežitky a na odpor latinských kněží a východofranského krále Ludvíka II. Němce. Zakládají církevní školu, zavádějí slovanské písemnictví, šíří křesťanství a obhajují slovanskou liturgii před benátským kněžstvem, akvilejským patriarchou i samotným papežem v Římě. Vážně nemocný Konstantin však v Římě unaven a vysílen umírá a po jeho smrti se pokračování misijního díla ujímá Metoděj, který je jmenován prvním moravským arcibiskupem a papežským legátem. Mezitím však na Moravě dojde ke zvratu a sporu mezi Rostislavem a jeho synovcem Svatoplukem. Rostislav se dostane s pomocí Svatopluka do franského zajetí, je oslepen a uvězněn. Frankové se zmocnili Moravy a uvězní i Svatopluka. Na Moravu jsou jako správci dosazena franská hrabata Wilém a Engilšalk. Moravané se vzbouří a vyvolají mohutné povstání, které je schopen potlačit pouze Svatopluk. Je tedy omilostněn, propuštěn z vězení a postaven do čela silného Karlomanova vojska. Svatopluk však přeběhne na stranu Moravanů a se Slavomírem zcela rozdrtí franské vojsko. Frankové mezitím zajmou arcibiskupa Metoděje, kterého ve své nenávisti odsoudí na dva a půl roku do vězení v otevřené zamřížované jámě ve Švábsku. Po zásahu papeže Jana VIII. jsou bavorští biskupové přinuceni Metoděje propustit a arcibiskup se konečně vrací na Moravu, aby pokračoval v započatém díle. Svatopluk se stal nezávislým vládcem Velké Moravy a jako vynikající válečník a mimořádně schopný panovník postupně rozšířuje území Velké Moravy o další území. Metoděj prokazuje organizační a správní schopnosti a pracuje na překladech další literatury do slovanského jazyka. Téměř neustále však musí čelit intrikám latinských kněží, v čemž vyniká především kněz Wiching, jemuž se s pomocí Svatopluka podaří získat biskupský stolec v Nitře. Po změně na papežském stolci a především sérii Wichingových intrik nakonec Metoděj ztratí podporu Říma, kde byl mezitím jmenován nový papež Štěpán V.. Ještě před svou smrtí označí Metoděj za svého nástupce Gorazda, jednoho ze svých nejlepších učedníků, ale jeho nepřátelům se díky podvrženému dopisu podaří po smrti Metoděje dosáhnout vyhnání všech slovanských učedníků z Moravy. Přesto dílo obou bratrů pokračuje v jiných slovanských zemích, především na Balkáně a ve východní Evropě, přetrvá věky a podstatným způsobem ovlivní evropské dějinné události.
Život starých Moravanů plynul v době míru v poklidu.
V případě příznivého počasí Moravané žili a pracovali venku.
Život na opevněném hradišti byl rušnější, než na otevřených sídlištích v okolí.
Vzkvétala řemesla, kováři a zbrojíři byli mistři svého oboru.
Staří Moravané byli pracovití a stateční.
Stejně tak pracovité a odvážné byly i sličné Moravanky.
Moravští velmoži patřili k bohatší vrstvě a pocházeli z rodové a vojenské aristokracie.
Na Veligradě se každý měsíc konaly třídenní trhy.
Na trhy přijížděli i arabští obchodníci.
Na Moravě působili křesťanští misionáři z různých zemí, především franští kněží.
Na Veligradě působili i kněží řeckého původu.
Rostislav usiloval o nezávislou církevní organizaci.
Aby se vymanil z franského vlivu, vyhnal Rostislav franské kněží a obrátil se s žádostí o biskupa nejprve do Říma, avšak bez odezvy.
Proto se Rostislav s toutéž žádostí obrátil na byzantského císaře a moravské poselstvo se vypravovalo do Konstantinopole.
Moravské poselstvo s žádostí o biskupa a učitele pravé víry vyrazilo z Veligradu na dalekou cestu do centra Byzantské říše.
Vyslanci Michaela III. dorazili r. 863 na Veligrad. Nebyli to sice požadovaní biskupové, ale něco více, jedni z nejučenějších Byzantinců.
Učení věrozvěstové šířili křesťanskou osvětu, neboť křesťanství bylo mezi prostým zemědělským lidem povrchní.
Franský král Ludvík II. Němec se nechtěl smířit s nezávislou Moravou a vytáhl s velkým vojskem za Dunaj.
Franští vojáci r. 864 oblehli Rostislava na Děvíně.
Frankové přitáhli i obléhací praky.
Frankové obsadili všechny únikové cesty.
Rostislav se neodvažoval střetnout s přesilou a když neměl možnost úniku, v tísni musel vydat Frankům rukojmí.
Franští vojáci vedeni mladším bratrem Karlomana Karlem se r. 869 snaží zdolat val Rostislavovy nevýslovné pevnosti.
Franští vojáci v r. 869 neúspěšně útočí na palisádu Rostislavovy pevnosti.
V případě nepřátelského útoku se chopil zbraně i král Rostislav.
Nejeden z velmožů utrpěl při útoku Franků šrámy.
Odražení útoku zaplatili mnozí obránci zraněním či životem. Karlovi vojáci ukořistili, co našli ukryté v lese a co nemohli odnést, spálili.
Svatopluk v čele vojska Bavorů svěřeného mu Karlomanem k potlačení Slavomírova povstání r. 871 přijel k starému Rostislavovu městu.
Hradba za palisádou se ježí zbraněmi k boji připraveného vojska knížete Slavomíra
Svatopluk vstoupil do starého Rostislavova města pod záminkou vyjednávání o vydání pevnosti, zatímco franské vojsko budovalo obléhací tábor. Moravané připravení k boji čekají na výsledek jednání Slavomíra a Svatopluka.
Svatopluk se spojil se Slavomírem a vtrhli do tábora nic netušících Bavorů. Moravané zajali mnoho živých vojáků, všechny ostatní pobili.
Svatoplukův pobočník zemský župan Zemižizň
Svatoplukův pobočník zemský župan Zemižizň a radní zvaný "savjetnik" (foto Slovácký deník)
Z ukázek, které bylo možno zhlédnout, to vypadalo na velmi solidní historickou přesnost (v rámci možností). Filmy s historickou přesností jsou hodnoceny poměrně kladně a stoupají v ceně. Tvůrci scénář zvládli poměrně bravurně. Během natáčení bylo možno sledovat profesionalitu, s jakou oba filmové štáby dovedly improvizovat a řešit všechny, třeba i neočekávané situace. S přehledem se filmaři dovedli vypořádat i s takovými dobrodružstvími, jako byla vichřice, která v poslední noci letního natáčení na Modré odnesla kulisu baziliky a zcela ji zničila. Ušetřeno nebylo ani tržiště. Ke zdaru celé akce přispělo i nadšení zejména místích komparzistů z Uherskohradišťska a polské skupiny z okolí Chotěbuzi na Těšínsku. Film přiblížil divákům stále ještě poněkud méně známou historii. Že není tak docela známá, svědčí i Českou televizí špatně uvedený letopočet bitvy u starého Rostislavova města při reportáži o natáčení. Bitva nebyla svedena roku 870, ale o rok později. Že se v dokumentárním dramatu objevila umělecká licence, kde Frankové útočili na hradbu starého Rostislavova města, je věc druhá. Scénárista nechtěl ochudit diváky o akční scénu a připravil jednu z možných verzí, kdy zbytky franských vojáků, kteří unikli dešti šípů, se přece jen vzchopí k akci, a než by byli potupně pobiti na útěku, přece jen zaútočí na opevnění. Ono jim to v podstatě už mohlo být jedno, bitva byla stejně ztracena. Správně měli útočit Moravané a scéna mohla být klidně natočena jako útok Moravanů na nehlídaný tábor neopatrných Franků.
Do filmu zasáhl poměrně nepříjemně větší počet odborných poradců, kteří se někdy sami neshodli na některých detailech.
Zatímco bylo možno přivítat připomínky odborníků jako přínos k historické věrnosti (Luděk Galuška), ku škodě byly vynechány na základě připomínek (Petr Piťha) některé zajímavé filmové scény. Na besedě se scénáristou a herci v archeoskanzenu Modrá nebyli tvůrci vůbec nadšeni mnohými poradci, někdy i příliš puntičkářskými (Valerián Bugel) a zdálo se, že by se měli spíš usměrnit někteří vědátoři. Naopak přítomní herci souhlasili s Bohumilem Starým, předstatvitelem Wichinga, že skvělým poradcem byl doc. Luděk Galuška.
Příliš velký počet poradců vnesl do natáčení spíše nepřehled. Nejen že se např. mávalo kadidelnicí pokaždé jinak, podle toho, kdo z poradců byl zrovna "na place", ale došlo k několika historiografickým chybám. Např. k Saracénům neměl Konstantina posílat Michael III., ale jeho matka Theodora II., protože v tu dobu chybělo Michaelovi do začátku vládnutí ještě asi 5 let. Rovněž nižší svěcení Konstantin neměl získat od Jana Grammatika, neboť ten už byl asi 5 let sesazen z pozice byzantského patriarchy. Svěcení měl získat od Ignatia, který vystřídal Janova nástupce Methodia. Rovněž disputace Konstantina Filozofa s Janem Grammatikem proběhla nikoliv před, ale až pět let po Janově sesazení. Další patriarcha Fotios byl o 7 let mladší než Metoděj a o 7 let starší než Konstantin Filozof. Herec Josef Abrhám však herecké představitele obou bratrů viditelně věkově převyšoval. Jinak film perfektně vystihl politickou situaci té doby.
Zatímco s televizním dokumentárně-dramatickým seriálem byli diváci spokojeni, byli nemile překvapeni tou zkrácenou filmovou verzí. I ti znalí děje i dějinných souvislostí se přiznávali, že ztráceli dějovou souvislost. Zpočátku si nebyli jistí, zda se jedná o celovečerní film nebo úvodní trailer. Velká část děje byla odvyprávěna. Film by měl trvat. Vždyť natočených scén bylo dost, nebyl problém udělat z toho dva díly nebo trilogii. Nezbývá, než doufat, že až zestárnou cenzoři, kteří nemilosrdně mluvili do filmu, natolik, že nebudou mít sílu do toho více zasahovat, uvidíme někdy celý nesestříhaný velkofilm v délce čtyřhodinové, ne pouze tu sestříhanou zkratku. Nejen pro ty, co jsou s historií 9. století dostatečně obeznámeni, těch 80 minut bylo tak neskutečně stručných, že z toho filmu moc neměli.